Přeskočit navigaci
Kateřina Horylová

Factory of fulfilled wishes

22. 04. 2020

Šváb


Literatura světová, novely | 2020, Odeon | 120 stran
"Nejvýznamnější britský prozaik reaguje na Brexit: Existuje pouze jedna odpověď - psát." 


Má první Odeonka, když tedy nepočítám Starce a moře, což byla povinná četba k maturitě. Radek z Euromedie (@radablazek) mě varoval, že je to náročnější čtení, ale mě zajímala podobnost s Proměnou od Kafky, jelikož se mi líbila. Brexit jsem sledovala jen okrajově, a chtěla jsem se dozvědět víc. 

"Když se Jim Sams - chytrý, ale v žádném případě nějak zvlášť důmyslný tvor - jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakousi obludu." 

První věta knihy koresponduje s první větou z již zmíněného díla Kafky Proměna. V tomto případě je však proměna jiná. Do lidského těla, Jima Samsy, se převtělí šváb. Jim Sams je premiér, který chce zavést reversalismus. Tento pojem jsem nikdy neslyšela, proto jsem začala hledat na internetu, co znamená. Nemusela jsem se namáhat, jelikož je o pár řádků dál v knize vysvětlen. Lidem, kteří se o politiku zajímají více, bude určitě jasný. Já jsem však stále tápala. Oslovila jsem svého známého, a on mi to vysvětlil. Budu ho citovat: "Vše je otočené. Zaměstnanec zaměstnavateli platí, nedostává od něj mzdu. Naopak v krámě dostane za nákup peníze. V bankách se peníze neúročí, aby lidé nehromadili, a odevzdávali zaměstnavatelům. Zní to divně, ale ono je vlastně jedno, kterým směrem peníze tečou, protože jsou to pouze bezcenné kusy papíru. Jen lidé věří, že mají cenu." Děkuji, Ondro. 

Tak to vidíte. A o tomhle vlastně celá tato novela je. Premiér Jim Sams chce zavést reversalismus v platnost, dokonce spolupracuje s americkým prezidentem Archiem Tupperem, jenže jako vždy se najde někdo, kdo s tím nesouhlasí a postaví se proti němu. Je to ministr zahraničí Benedict St Johna, který je tzv. clockwiserem, což je člověk, který dává přednost tomu, aby se peníze točily starým a vyzkoušeným směrem. Tedy takovým, jež známe i my a jsme na něj zvyklí. 

Abych pravdu řekla, myslela jsem si, že námět Kafkovy proměny bude hrát v díle větší roli a že se dozvím něco více o Brexitu. Nicméně jsem se dozvěděla jiné nové věci a při čtení jsem se zamyslela. Knihu bych doporučila lidem, kteří se zajímají o politiku a o Británii. Za knihu děkuji Radkovi a nakladatelství Euromedia, u kterých si můžete knihu zakoupit. 


Čtete Odeonky? 
Jakou Odeonku byste mi doporučili?
11. 04. 2020

Najdi Rebeccu

Literatura světová, válečné romány | 2020, Ikar | 336 stran | 4 hvězdičky
"Vláda tvrdí, že to byla jejich vina (Židů), když jsme prohráli válku, že jsou nepřátelé Německa a že se paktují s Bolševiky."

Příběh má dvě časové linie. Jedna začíná roku 1924 a odehrává se  na ostrově Jersey. Sledujeme malého chlapce, Christophera, který na ostrově žije se svým otcem a mladší sestrou Alexandrou. Je šťastný, nic ho netrápí. Jednoho dne najde plačící dívku, se kterou se seznámí a stanou se z nich nejlepší přátelé. Ta dívka se jmenuje Rebecca. 

Druhá časová linie začíná roku 1943 a odehrává se v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Christopher je už dospělý a pracuje v řadách jednotek SS. Stará se o zásilky s cennostmi, které jsou odebírány Židům a převáženy do Německa. 

V příběhu jsem si všimla mnoha kontrastů. Kontrast mezi dětstvím, které bylo bezstarostné, hravé a šťastné. Dětem stačilo, že si hrají a mají jeden druhého. Ke štěstí jim nic nescházelo. Opakem je dospělost, kdy si začínají uvědomovat, že svět není jen zalitým sluncem, ale občas přijde i bouře. A té se říká realita. Postupem času oběma došlo, že se milují a chtěli spolu být. Jenže přišla válka, Německo chtělo všechno ovládnout. Oba žili sice na ostrově, který patřil k Anglii, ale to Němcům nezabránilo ho obsadit. Rebecca byla Židovka a Christopher Němec. Jejich osudy nemohly být rozdílnější. 

Většina příběhu se odehrává v koncentračním táboře z pohledu Christophera. Členem SS se stal jen kvůli Rebecce, aby ji našel. Příčí se mu vše, čeho musí být každý den svědkem, ale pro lásku by udělal cokoli. Každé ráno nasazuje masku, chová se jako všichni ostatní, snáší utrpení a smrt kolem sebe. V hloubi duše se utvrzuje v tom, že není jako ostatní. Opatrně a obezřetně pracuje na nepatrných změnách. A celou tu dobu se snaží najít Rebeccu. 

Válečné romány příliš nevyhledávám, ale pár jsem jich už přečetla. V tomto případě se mi líbilo, že byl vypravěčem někdo, kdo se účastnil všech těch zvěrstev. Celý příběh i s postavami byl autentický, a nenechal mě chladnou. Při některých scénách mi běhal mráz po zádech a musela jsem chvíli přestat číst, abych se vzpamatovala. Jsem opravdu vděčná, že jsem tuhle dobu nezažila na vlastní kůži. Někdy je dobré si přečíst něco z minulosti, abychom si ještě více vážili toho, co máme. 

Ovšem nejvíce se mi líbilo, že i v takové příšerné době existovala láska. Navíc to byla láska mezi Němcem a Židovkou. Cit, který se vyvíjel. Začalo to nevinným přátelstvím mezi dětmi, pomalu se jejich přátelství upevňovalo až z něj vykvetla láska. Láska, která vydržela všechny překážky a komplikace. Co může být víc?

Jestli máte rádi historické romány z 2. světové války, určitě po téhle sáhněte, nebudete litovat. Asi nejlepší na ní je, že se odehrává v koncentračním táboře a můžete se na celou věc dívat z pohledu všech vojáků.


07. 04. 2020

Prokletý rok

Prokletý rok | Kim Liggett | YA, Fantasy | 2020, CooBoo | 344 stran | 4,75 hvězdičky

OČI MÁŠ OTEVŘENÉ DOKOŘÁN, ALE NEVIDÍŠ NIC.
Tierny - hlavní protagonistka, chytrá, zručná, pracovitá, spolehlivá, odhodlaná, tvrdohlavá
June, Ivy, Clara, Penny - Tierniny sestry
Michael - Tiernin nejlepší kamarád
Getruda - 
Kierstin - krutá a vypočítavá
Ryker - pytlák

"O prokletém roce se nemluví.
Je to zakázáno.
Tvrdí nám, že máme moc vylákat dospělé muže z jejich loží, chlapce připravit o rozum a ženy žárlivostí přivést k šílenství. Věří, že naše kůže samotná vydává silné afrodiziakum, elixír mládí, esenci dívky na pokraji ženství. A proto nás vyhánějí, abychom svůj šestnáctý rok strávily v lesích daleko od domova, kde se zbavíme své magie, a teprve poté nám je dovoleno se vrátit do civilizace."

P O D Z I M 
V první části knihy, která se odehrává na podzim, nám je představen nový svět, ve kterém prý ženy ovládají magii. Když dovrší 16 let, mohou se stát něčí ženou. Ale nejprve musí na rok odejít někam daleko, kde se musí své magie vzdát a vrátit se poslušné. To nezní zase tak špatně, ale jelikož se o prokletém roce nemluví, nikdo z nich neví, co je čeká. Všechny dívky, které se vrací, jsou k nepoznání. Chybí jim například ucho, prst a často mají po tělech jizvy. A některé se už ani nevrátí. Nikdo nemluví o tom, co se s nimi stalo. Ale je dobře známo, že jsou v lesech pytláci, kteří dívky zabíjejí. 
Tierny se ocitá v obležení 32 dívek. S žádnou z nich se nikdy nebavila, ale nachází kamarádku v Gertě, která je také osamělá. Tierny mi připomíná Katniss z Hunger Games - nic nebere na lehkou váhu, má oči na stopkách, je obezřetná a dokáže se o sebe postarat. Její otec ji vychovával jako syna, kterého se nikdy nedočkal. Učil ji rybařit a pracovat s nožem. Takže když dívky dorazí do prostranství, kde mají přežít celý rok a Kirsten se ujme velení, Tierny přichází s nápady, jak si věci zjednodušit. 

Z I M A 
Tierny pozoruje, že se s nimi všemi děje něco divného. Na magii nevěří, ale je z nich jediná. Dívky postupně přijímají svou magii - jedna umí mluvit se zvířaty, druhá je ovládá svými myšlenkami a jiný umí donutit slunce, aby zapadlo. Dívky věří, že se své magie musí zbavit, aby se mohly vrátit domů a byly "čisté." Odmítají s Tierny zvelebovat a vylepšovat místo, na kterém se nacházejí. Naopak se její vymoženosti - jako třeba dřevěné sudy na dešťovou vodu - nějakou záhadou ničí. 

V této části knihy se více dozvídáme o světě prokletého roku a o pytlácích. Dále se tu objevuje romantická linka, která se zlehka rozvíjí. Upřímně musím říct, že mi to k příběhu vůbec nesedlo. Tierny byla velmi silnou postavou, byla odhodlaná udělat vše pro to, aby se vrátila domů a tak zajistila, že její mladší sestry nebudou vyhnány. V tu chvíli, kdy se zamilovala, jí bylo vše jedno. Jsem si vědoma toho, že tohle s člověkem láska udělá, ale čekala jsem, že Tierny bude jiná. A tady mi dochází, že se Katniss zase až tolik nepodobá. 

"Tvoje sny, to je jediné místo, které patří jen tobě. Místo, kde na tebe nikdo nemůže. Drž se ho, jak dlouho to jen půjde. Protože brzy se promění v noční můry."


V dalších dvou částech knihy - JARO a LÉTO - se toho stane tolik, ale nechci vám nic prozradit, abych vás neošidila o moment překvapení. 

Vše bylo dokonale promyšlené a v mnoha případech jsem byla hodně překvapená, vůbec jsem neočekávala, že se něco takového stane. I když jsem se neorientovala ve jménech dívek, kterých bylo opravdu hodně, líbilo se mi, jak byly zobrazeny jako celek. Takový řetězový efekt. Stačí, aby něčemu věřila jedna a byla dost přesvědčivá, a postupně na svou stranu přetáhne většinu ostatních. Jak už jsem zmínila výše, nebyla jsem příliš nadšená romantickou linkou, ale velmi mě potěšilo, jak se s ní autorka popravila a jsem vlastně spokojená. Měla jsem nějaká tušení jak by mohla kniha skončit, ale závěr, který autorka napsala, mě nenapadl. Asi bych preferovala něco trochu jiného a více radikálnějšího, ale abych byla zcela upřímná, tak musím dodat, že mě rozplakal. 

"Se závojem či bez, nemravné či světice, tváří v tvář smrti jsme si všechny rovny."



Kniha je velmi dobře napsaná a už dlouho jsem si nezvýraznila tolik krásných vět a citátů. Přemýšlím, že udělám samostatný článek s citáty z knih. 

Tento příběh doporučuji těm, co mají rádi dystopické příběhy s propracovaným příběhem a světem. Něco trochu drastičtějšího a temnějšího. Těm, co se jim líbily knihy jako Pán much, Hunger Games. A za knihu bych moc chtěla poděkovat Míše a nakladatelství Albatros media, kde si můžete koupit svůj výtisk.


OČI MÁM OTEVŘENÉ DOKOŘÁN A TEĎ UŽ VIDÍM VŠECHNO