Fotopátračka.cz

Představujeme modelku: Petra Radoušová

Přinášíme první z řady rozhovorů, kterými bychom vám chtěli představit zajímavé osobnosti z Fotopátračky - naše uživatele, kteří se díky svému talentu a píli vypracovali ve svém oboru mezi velice žádané jedince, a to nejen na Fotopátračce.

Dnes se ptáme Petry Radoušové.

Jaké byly tvé začátky?
Já jsem začala až v šestadvaceti a nebylo to hned focení. Nejdřív jsem dělala hostesku na Maxim párty. Tam si mě všimli a nabídli mi dělat modelku pro Playboy. Ten tenkrát pořádal večerní akce a jejich součástí byla i přehlídka spodního prádla, kde jsem dělala modelku.
Já jsem vlastně po kariéře modelky toužila už od malička. Moje babička je vyučená jako dámská krejčová a byla taky módní návrhářkou. Takže kladný vztah k módě mám asi po ní. A jsem taky vyučená jako dámská krejčová.

foto Martin Gottwald, módní návrhářka Kamila Vodochodská, vizáž Petra Mužíková,
foceno pro webový módní časopis

A co první focení?
Moje první focení bylo v průběhu zmiňovaných módních přehlídek . Byl to pro mě trošku děsivý začátek, protože pan fotograf měl ateliér doma. Když jsem tam přišla, tak to ani nebyl ateliér, ale spíš taková nora. Byl tam hroznej nepořádek. Pro začátečníka dost hrozná zkušenost. V tu chvíli bych nejradši odešla a další focení vzdala. Ale nakonec to dopadlo vcelku dobře. Nafotili jsme pár foteček, protože ze začátku potřebujete mít nějaké portfolio a nemáte tolik prostředků, abyste si mohla dovolit zaplatit fotografa. Proto volíte formu TFP. Samozřejmě z dnešního pohledu to byly fotografie opravdu pro začátečníka, jen aby měl něco málo v portfoliu.

foto Tomáš Valenta, vizáž Petra Mužíková, foceno v zimě na pražském Hlavním nádraží

Co ti pomáhalo uvolnit se před fotoaparátem?
Já jsem tam měla svoji kamarádku. Takže zafungovala hlavně psychická podpora.

Fotografovi to nevadilo?
Nevadilo. On by to měl respektovat. Já už jsem ho předtím na to připravila. Doporučuju to tak udělat všem slečnám, které jdou poprvé fotit, protože člověk nikdy neví, co se může stát.

Jaký žánr jste fotili?
Bylo to něco na způsob glamour, fashion. Z aktů má ze začátku člověk strach. Fotili jsme dvě až tři hodiny. Fotky jsem potom dostala vyretušovaný i nevyretušovaný. Tenkrát jsem byla ráda, že mám vůbec něco do portfolia, takže jsem byla spokojená.

foto Milan Mosna

Kdy sis začala říkat o honorář?
Cesta k honorovanému focení je těžká. Je to hlavně o tom, jestli modelka vydrží. Já jsem ze začátku většinou fotila bez honoráře, jenom abych si vybudovala portfolio. Fotograf se podívá na fotky, na styl focení, na slečnu, jak vypadá, s kým fotila a pak se rozhoduje. Když nemáte portfolio, nemůžete si říkat o peníze. A vybudovat si dobré portfolio trvá delší dobu. Z počátku jsem měla peníze hlavně z hosteskování. Trvalo mi tak tři roky než jsem začala mít placenou práci. I tu, kterou jsem si předtím sama vyhledala. Sice jsem začínala u modelingové agentury, ale od ní jsem časem odešla. Tak jsem musela bojovat. Hledala jsem nějaký český portál, kde se dají vyhledávat nabídky pro modelky i pro hostesky. Našla jsem Fotopátračku a založila si tam účet, který už mám hrozně dlouho. Účet jsem si založila i na jednom nejmenovaném portálu, ale ten jsem zrušila, protože jak se ukázalo, o modeling tam moc nešlo. Postupně, jak se člověk rozfotí, dostává lepší a lepší nabídky. Sám si může vybírat lepší nabídky. Získá lepší fotografie od lepších fotografů. Nakonec to jde v podstatě samo, protože máte vybudované kontakty, reference, dobré portfolio. Často se vám fotografové ozývají sami.


foto Radim Kořínek

Jak si hledáš práci?
Většinou přes kontakty. Známí mi např. pošlou, že jistý pan fotograf hledá modelku na nafocení snímků pro nějaký webový portál. Pokud si já vyhledám nabídku nebo mi přijde nabídka od fotografa, kterého neznám, snažím se zjistit reference na fotografa, jestli ho zná někdo z mých známých, kde fotí, jestli má webové stránky apod. Prostě vše, co je možné o dotyčném zjistit. Na základě toho se teprve rozhodnu, jestli budu s panem fotografem spolupracovat nebo ne.

foto Radim Kořínek

Fotíš v zahraničí?
Na to se mě ptá spousta lidí. Abych pravdu řekla, teď se spíš snažím moc do zahraničí necestovat. Do zahraničí jezdím třeba na různý vlasový show. Například do Londýna, kde jsem byla týden. Teď máme letět do Berlína. Byla jsem fotit v Chorvatsku. Ale zahraničí moc nevyhledávám. Jelikož nejsem v agentuře, tak v podstatě letíte do neznáma. Neznáte fotografa, jste sama v cizím státě... Ale hodně jezdím na Slovensko, což je vlastně zahraničí taky.

Kterými jazyky se domluvíš?
Anglicky. Ne, že jsem úplně výborná, ale dokážu komunikovat. A jelikož jsem rozená jako Slovenka, tak samozřejmě slovensky. Ale myslím, že Slovák Čechovi stejně rozumí a naopak.

foto německý fotograf Ralf, vizáž Radka Piskáčková

Co všechno fotíš?
Fotím fashion, glamour, profesionální akt. Jelikož jsem vlasová modelka, tak samozřejmě fotím i vlasy. Já říkám, že vlasy jsou základ člověka. Musí být upravený, musí být zdravý. Taky o mně říkají, že jsem modelka mnoha tváří. Což si můžou lidé všimnout na fotkách. Já na každé fotce vypadám úplně jinak. Na hlavě jsem měla mnoho barev, mnoho střihů. Prostě mám ráda změnu. Nemám ráda stereotyp. Musí se něco dít. Ze žánrů mám hodně ráda fashion. Mám ráda i glamour, ale spíš takový ty drsnější sexy fotky. Ať už oblečený nebo poloaktový. Myslím si, že nejsem typ na klasický sladký fotky. Hlavně by každá fotka měla mít šťávu a svýho ducha. Mělo by z ní jít poznat, jestli modelku práce bavila, jestli ji daná role sedla.

foto Marek Macháček, naprosto skvělá spolupráce na profesionální úrovni

Teď k aktům - vzpomínáš si na jejich první focení?
Protože jsem taková spíš exhibicionistka, tak jsem z prvního focení ani trému neměla. Samozřejmě člověk má ostych, ale já jsem ráda, když jsem vidět, takže mně to problém nedělalo. Moje první focení na způsob uměleckého aktu, jestli si dobře vzpomínám, bylo focení s Filipem Matušínským pro deník Blesk. Byl v něm se mnou i rozhovor. Bylo to focený v koupelně a vyšly z toho krásný fotky. A protože fotograf byl profesionální a fajn, focení bylo rychlý a bavilo mě, tak na trému nebylo ani pomyšlení. Ono je to hlavně o psychice. Jak si to člověk srovná v hlavě.

foto Milan Forst, foceno v Brně pro webový portál

Co bys poradila začínajícím modelkám?
Pro začínající modelky je nejlepší, když se přihlásí do modelingové agentury. Dneska modelky většinou začínají ve třinácti, ve čtrnácti a to jsou v podstatě ještě děti. Nemají žádný zkušenosti. Agentura je povede a naučí hodně věcem, které budou jako modelky potřebovat. Dá jim ten základ. Pokud chce jít mladá modelka svojí cestou a zaregistruje se třeba na Fotopátračce, rada je jasná - dělat všechno s maximální opatrností. Vždycky si vše o fotografovi, o stylu focení zjistit. Samozřejmě dohodnout si i případný honorář.

Jaké by měla mít modelka povahové vlastnosti?
Hlavně spolehlivost. A zase spolehlivost, spolehlivost, spolehlivost. Protože to je nejdůležitější. Když si něco s někým domluvím, tak by to mělo platit. Ano, může se nedejbože něco stát a focení se musí zrušit. Ale nesmí se to stát pravidlem. Oni si to lidi mezi sebou poví a pak už je to pro vás špatný. Ať je člověk jakej je, měl by se držet při zemi. Práce by ho neměla změnit natolik, že zpyšní, protože nikdy to nebude dost dobrý. Dál by modelka měla být sama sebou, být profesionálka a na úrovni.

Měla by začínající modelka fotit se začínajícími fotografy?
Ale jo. Zkušenost získá i tady. Ona se musí někde učit. Naučí se uvolnit před fotoaparátem, zažene trému, získá první fotografie. Pokud jsou oba začátečníci, pomáhají si navzájem. I když je to neplacené, tak získané zkušenosti jsou k nezaplacení.


foto Radim Kořínek, vizáž Elen Síbrová

Kdo je tvůj oblíbený fotograf?
Oblíbené fotografy mám dva. Prvním je Radim Kořínek. Velký profesionál a to nejen ve focení. Taky nádherně maluje obrazy - úžasný obrazy. S ním spolupracuju už dlouho. Mám s ním nafoceno dost fotek. Objevila jsem se i v jeho knize o focení. Druhým fotografem je Milan Forst z Brna. Taky skvělý fotograf. S ním jsem spolupracovala dvakrát nebo třikrát na různých projektech.


foto Milan Forst

Setkala ses u fotografa s neseriózním jednáním?
Ano, setkala a doufám, že už se mi to nikdy nepoštěstí. Je to tak čtyři roky zpátky. Šla jsem na focení s mojí tehdejší kamarádkou. Domluvili jsme si focení spolu, protože už při komunikaci s fotografem jsem něco vytušila. Přišly jsme k němu do fotografického studia. Bylo to u něj v bytě. Jak jsme přišly, pan fotograf za náma zamknul dveře a posadil nás ke stolu, jestli si nedáme víno. Říkaly jsme, že ne, že jsme tam od toho, abychom pracovaly. Potom nám pan fotograf řekl, že jestli chceme, můžeme si dát před focením sprchu, což bylo zarážející. Když jsme mu řekly, že není potřeba si dávat sprchu, že jsme tady od focení a ne abychom si dávaly sprchu, tak nám na to řekl, že u něj je ve zvyku, že třeba modelky i namasíruje. Nevím, kde modelky masíruje, ale tohle už je hodně na pováženou. Nicméně sprcha nebyla a masírování samozřejmě také ne. Měly jsme tenkrát fotit od spodního prádla po akty. Jenomže po té první konverzaci jsme si řekly, že do aktů nepůjdem. Pan fotograf byl při focení takový hrozně hrrr, jakože chce odfotit spodní prádlo a co nejvíce vás svlíct. Snažil se na nás i sahat a pořád se všemu hrozně smál. Bylo to hrozně nepříjemný. Takže jsme se po tři čtvrtě hodině rozhodly s focením skončit.
Dotyčného fotografa jsem pak ještě za dva roky potkala na workshopu. Musím říct, že pan fotograf, když mě viděl, tak by byl radši, aby nebyl viděn. Od té doby jsem se s ničím podobným nesetkala.

Proč jsi k němu vlastně šla, když se ti už domluva nezdála?
Šla jsem, protože to mělo být za honorář. Ve finále jsem navíc zjistila, že pan fotograf stahoval fotky jiných fotografů a zveřejňoval je pod svým jménem.

Co od fotografa očekáváš?
Profesionální přístup. Ten by měl být samozřejmě i ze strany modelky. Fotograf by měl být profesionál natolik, že by neměl při focení šahat na modelku. To si myslím, že je nevhodný. Pokud něco není v pořádku, tak by měl modelku upozornit nebo stylista by ji měl upravit. Dál by fotograf neměl mít nevhodný poznámky. Samozřejmě s modelkou při focení musí komunikovat, ale musí to mít úroveň. Nesmíte se zarazit a říkat si, že to směřuje trošku někam jinam. Takže od fotografa očekávám profesionální přístup, komunikaci na úrovni, spolehlivost. A nikdy by nemělo fotografovi vadit, aby s váma někdo přišel, protože pokud je to problém, tak už je něco špatně.

Někdo může namítat, že přítomnost další osoby je rušivý element.
Když by některýmu fotografovi vadila kvůli rozptylování přítomnost další osoby, tak ta může čekat v jiné místnosti. Důležitý ale je, že ten člověk tam prostě bude. Samozřejmě nesmí to být na úkor dobrýho díla.

foto Artur Masný

Jezdíš jako modelka na workshopy?
Workshopy fotím. Už jsem byla na mnoha typech workshopů. Na fashion workshopech, kde se fotí jenom móda, na aktových workshopech, kde se fotí profesionální akt. Nebo jsou i smíšené workshopy. Já osobně mám nejradši glamour a fashion workshopy. Mám ráda i akt, ale tam si už modelka musí jasně rozmyslet, jestli do toho půjde. Začínající modelce nemusí dojít, že tam třeba bude fotit deset a víc fotografů a ona tam bude muset pózovat sama. Něco jiného je pózovat pro jednoho fotografa a něco jiného pro několik zároveň fotících fotografů. Ono je to náročný i na psychiku. Rozdíl mezi aktovým workshopem a třeba fashion nebo glamour workshopem je obrovský.
Nedávno jsem byla na jednom workshopu u Jihlavy. Bylo to super. Byl to aktový workshop trošičku spojený i s fashion, takže mě to bavilo. Fotili jsme i v aquaparku v Jihlavě a byla to bomba. Já jsem byla moc spokojená, protože to bylo takový domácí. Doufám, že se tam příští rok podívám zase. Do měsíce mě čeká další workshop. Tentokrát fashion workshop. Ten je myslím někde u Olomouce. Byla jsem na něm i minulý rok. Těším se tam na úžasnýho fotografa Jiřího Matýska.
Čili workshopy mám ráda, ale hodně si vybírám, kam pojedu.

Byla jsi i na workshopu, který nebyl organizačně zvládnutý?
Loni jsem byla na workshopu, kde se jelo od pátku do neděle. Fotila jsem nějakých 12 hodin, což bylo k nevydržení. A docela tam panoval chaos, protože to bylo po celým městě a bylo tam několik stagí. Úplná katastrofa to ale zas nebyla. Byla to pro mě další zkušenost. Bylo to hodně o výdrži, protože se fotilo opravdu strašně dlouho.

foto Jiří Matýsek

Teď k Fotopátračce - co ti dala?
Fotopátračka je skvělá věc, protože tam fotografové i modelky mohou ukázat svoje fotky, svou práci. Ostatní lidé tak vidí, jak se zdokonalujete, jak jste zkušenější a zkušenější, jak postupujete dál v kariéře. Prezentace je moc důležitá. A na to je Fotopátračka perfektní. Ja už ji mám hrozně dlouho a nehodlám ji rušit.

Měnila bys něco?
Jestli bych něco na Fotopátračce změnila? Snad aby tam bylo více placených nabídek, ale s tím asi člověk moc neudělá. Já jsem spokojená. Kdyby měl člověk chtít něco měnit, znamená to, že je nespokojený. Potom nemá smysl, aby byl někde, kde se necítí dobře. A mně to takhle na Fotopátračce vyhovuje.

foto David Buček, foceno ve stylu retro pro Olympii Plzeň

Jak vnímá tvoji práci okolí?
Oni jsou někteří lidé nepřejícní, takže když vidí úspěch nebo že máte něco lepšího než ty ostatní, tak je to prostě špatně. I na tý nejhezčí fotce si najdou něco, jen aby vám to mohli vytknout. A taky mnoho lidí neví, že profesionální akt není erotika. Oni jak vidí nahé tělo, tak to hned považují za erotiku. Profesionální akt je o umění fotografa, o tělesných křivkách, o světlech a stínech a podobně. V erotice jde o něco úplně jiného. Tu bych nikdy nefotila.

foto Kamil Švorc, foceno do kalendáře

Jak se udržuješ v kondici?
Já mám jednu velikánskou výhodu, že mám rychlý spalování. To mám od dětství, takže nemusím si vyloženě dávat pozor, co sním a kdy to sním. Samozřejmě musím se nějak udržovat. Dvakrát týdně chodím cvičit do fitka. Když je čas, jdu i častěji.

foto Kamil Švorc, foceno do kalendáře

Co děláš ve volném čase?
Pokud mám volno, tak ráda odpočívám. Volný čas taky velice ráda věnuji rodině a hlavně svému příteli. Někdy si chodíme zacvičit, i když já osobně jsem nikdy ke sportu netíhla, takže se musím někdy, jak se říká, dokopávat. Mám ráda lyžování, což nemusí zase můj přítel. Můj volný čas prostě většinou patří rodině, nakupování, odpočinku.

V jakém znamení ses narodila?
Jsem rozená ve znamení Panny. Panna je znamení Země. Myslím si, že ke mně sedí, protože jsem člověk, který stojí pevně nohama na zemi a vždycky má na určitou věc jasný názor. Dokavaď si nedocílí svého, tak neustupuje. Já za svým cílem jdu a v podstatě jsem si ho už splnila, protože moje práce je i mým koníčkem. To je to nejlepší, co může být.

foto Ján Hronský, foceno v roce 2011

Jak vidíš svoji budoucnost?
Teď je mi 33 a práce mám čím dál tím víc. Visí mi billboard v Dubaji. Další jsem byla fotit na Slovensku. Tak si myslím že to ještě zdaleka není konec kariéry. Uvidíme. Nechávám to osudu. Jinak v budoucnu se určitě budu dál věnovat módě. Chtěla bych mít nějaký svůj byznys. Určitě si zařídím fashion obchůdek a budu fungovat tam. Dál se budu pohybovat kolem módy a modelingu.

Za Fotopátračku ti přeji hodně úspěchů ve focení a aby se ti v budoucnu byznys dobře rozjel.

Hynek Dvořák